Do hlubin pravěku u Rýzmburku

Některé obyvatele obce Žernov-Rýzmburk patrně překvapila neobvyklá aktivita v přilehlém lesíku. Od středy 22.6. do pá 24.6. zde probíhaly vrtné práce organizované Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Cílem vrtu byl detailní průzkum uloženin svrchní křídy – tedy posledního útvaru druhohor. Ve stejné době, tedy před 95-91 miliony lety, kdy se v tomto místě na dně moře ukládaly pískovce a opuky, na souších stále ještě pobíhali dinosauři. Možná někomu přijde divné, proč se na našem území vyskytlo moře, ale odpověď je poměrně jednoduchá. V období křídy vrcholilo skleníkové, velmi teplé klima, které způsobilo, že ani v polárních oblastech se nevyskytovaly žádné ledovce, tím byl dán vysoký stav hladiny světového oceánu. Navíc, během rozpadu kontinentů, se vyklenulo mořské dno a vznikla tisíce kilometrů dlouhá a tisíce metrů vysoká podmořská sopečná pohoří. Tato činnost „vytlačila“ vodu oceánů na souše a mělká moře pokryla přibližně 1/3 ploch všech světadílů, naše území nevyjímaje. Mělká moře se stala brzy místem obrovského rozvoje planktonu, který se bouřlivě množil. Při jeho odumírání se na mořském dně hromadily organické zbytky, které byly živnou „půdou“ pro různé typy baktérií. Ty produkovaly řadu plynů, např. sirovodík nebo metan. Postupně se snižovalo množství kyslíku a dna moří se stávala neobyvatelná. Došlo k vymírání řady mořských organizmů – např. amonitů, ryb, žraloků, mořských plazů, ad.

Narušení uhlíkového cyklu (mj. dnes velmi aktuální problém) způsobovalo i výrazné klimatické změny (oteplení, ale i prudká ochlazení). A právě tyto jevy je možné studovat ve zmíněném vrtu. V okolí Rýzmburku se podařilo zachytit časový úsek, kdy právě k těmto změnám docházelo. Po úspěšném odvrtání 60 metrů křídových hornin, přijdou na řadu laboratorní práce. Jejich cílem bude zjistit pomocí různých metod – od paleontologie, geochemie až po geofyziku – jak tyto změny probíhaly,
případně, jaké byly jejich příčiny. Změna klimatu dnes plní titulní stránky ve všech médiích, ale je nutné si uvědomit, že klimatické výkyvy probíhaly od nepaměti a měly různé pachatele. Po skončení všech analýz v laboratořích, přijde na řadu jejich vyhodnocení a publikování. Čtenářům můžeme slíbit, že si výsledky nenecháme pro sebe ;-).

Závěrem bychom rádi poděkovali za ochotu a vstřícnost p. starostovi Mgr. Liboru Mojžíšovi, bez jehož pomoci bychom tento výzkum nemohli provést.

Za výzkumný tým,
prof. RNDr. Martin Košťák, Ph.D.
Ústav geologie a paleontologie PřF UK